Představte si tuto situaci: Přijedete na revizi fotovoltaické elektrárny s termovizním dronem, uděláte snímkování a termogramy vám ukážou přibližně 50 panelů, které hřejí o 5 až 8 °C více než jejich sousedé. O týden později měření zopakujete za jiného osvitu – panely hřejí na stejných místech. Logický závěr? Sériová vada panelů nebo vadné diody. Jenže když se na stejnou elektrárnu vrátíte o rok později, mapa „horkých míst“ se kompletně promění. Staré panely vychdalové a hřát začaly úplně jiné.
Přesně s tímto záhadným jevem jsem se setkal při praktické inspekci, kde byla prováděna profesionální termodiagnostika FVE. Z běžné revize se tak stalo několikaměsíční technické pátrání.
Listopad 2025: První nález a falešná stopa
Příběh začíná v listopadu 2025 při předpřejímce pozemní fotovoltaické elektrárny o celkovém počtu 672 panelů. Zkoumaná pole vykazovala plošné teplotní odchylky. Pro přesný měřicí servis byla použita citlivá termo kamera na fotovoltaiku a letecké snímkování z dronu za různých provozních podmínek – při osvitu 600 W/m² i při pouhých 150 W/m².
Pro eliminaci úhlu odrazu jsem snímkoval kolmo k zemi i kolmo k panelům. Abych měl stoprocentní jistotu, z téměř 500 snímků jsem sestavil celkovou termografickou ortofotomapu. Výsledek fotogrammetrie byl neúprosný: anomálie byly statické, jasně ohraničené a opakovaly se na stále stejných panelech. Vzhledem k tomu, že panely pracovaly ve stejném stringu, pod stejným úhlem a bez výrazného stínění, vše ukazovalo na vadnou sérii modulů.
Září 2026: Anomálie balí kufry a stěhují se
Když jsem v září 2026 měření zopakoval, čekal mě šok. Panely, které před rokem vykazovaly vyšší teplotu, byly zcela v normě. Zvýšená teplota se však objevila na úplně jiných panelech napříč elektrárnou.
Standardní vady fotovoltaiky – jako jsou vytavené hotspoty, prasklé články nebo nefunkční bypass diody – mají jednu vlastnost: samy od sebe nemizí a rozhodně neskáčou z modulu na modul. Bylo jasné, že se dívám na jev, který v běžných učebnicích termodiagnostiky jen tak nenajdete.
Kolečko konzultací: Od kolektivní nevědomosti k umělé inteligenci
Záhada mi nedala spát, a tak jsem se pustil do hledání odpovídajícího technického vysvětlení:
- Kolegové diagnostici a dronáři: Kroutili hlavou – s podobným „stěhováním“ se ještě ve své praxi nesetkali.
- Elektrikáři a revizní technici: Elektrikáři hlásili chybu, revizáky z hlediska základních normativních parametrů stav příliš neznepokojoval.
- Akademická sféra: Napsal jsem odborníkům na katedry fotovoltaiky na ČVUT a VUT a odeslal dotazy i specialistům do zahraničí (USA a Maďarsko).
- AI a analýza dat: Zapojil jsem pokročilé LLM modely k analýze chování DC/DC měničů a teoretických modelů odpadního tepla.
- Výrobci komponent: Klíčové však bylo získání kompletní projektové dokumentace a přímá komunikace s výrobci technologie.
Rozuzlení: Když za panely pracují optimizéry Tigo (MLPE)
Až detailní studium projektové dokumentace odhalilo chybějící dílek skládačky: všech 672 panelů bylo osazeno smart optimizéry Tigo TS4-X-O (MLPE). Problém, jako jezdící anomálie a zdánlivé přehřívání panelů FVE, tím získal jasný fyzikální základ:
- Dynamické hledání optimálního bodu: Výkonové optimizéry neustále přizpůsobují napětí a proud jednotlivých modulů tak, aby odpovídaly provoznímu bodu zbytku stringu.
- Přeměna nevyužité energie v teplo: Pokud optimizér posune pracovní bod panelu mimo jeho ideální charakteristiku (MPPT), modul odevzdá do sítě o něco méně elektrického výkonu. Nevyužitá část pohlcené sluneční energie se pak přímo uvnitř křemíkového článku přemění na teplo.
- Žádné riziko, jen fyzika: Zjištěné odchylky měly ΔT do 5–10 °C a absolutní teploty nepřesáhly 40 °C. Dle normy IEC TS 62446-3 jde o odchylku s nízkou prioritou, která nezpůsobuje degradaci křemíku ani nepředstavuje bezpečnostní riziko.
Co si z toho vzít pro MLPE diagnostiku a praxi?
Tento případ ukázal, jak snadné je podlehnout falešně pozitivnímu nálezu. Bez znalosti projektové dokumentace a přítomnosti MLPE prvků by bylo velmi snadné označit desítky zdravých panelů za chybné a neoprávněně je reklamovat u výrobce.
Dvě hlavní zásady pro diagnostiky:
- Dokumentace na prvním místě: Než vzlétnete, musíte přesně vědět, zda jsou na elektrárně instalovány optimizéry.
- Pozor na chování MLPE: Správná MLPE diagnostika musí počítat s tím, že dynamická práce DC/DC měničů vytváří tepelné stopy, které se v čase mění podle zatížení stringu.
I přes vyřešení hlavní hypotézy mi v hlavě zůstává jedna otevřená otázka pro odborné plénum: Pokud jde o ryze dynamický proces závislý na okamžitém výkonu, proč se anomálie během prvního týdne měření v roce 2025 projevovaly i při různých intenzitách osvitu stále na těch samých panelech? Máte podobnou zkušenost s chováním optimizérů v terénu? Napište mi do diskuse níže!
